Byl nervózní jako už dlouho ne. Nemohl své ženě říct, že je nervózní proto, že mu na konzultace přijde studentka – chodily tu často, jeho ženě to nevadilo, což o to, její studenti se tu taky pořád ochomýtali. Ianovi taky nevadili, protože věděl, že jeho žena mu je věrná, a co se jeho týkalo… no. Ještě nikdy nevěrný nebyl. Ne že by to měl v plánu, ale od svého kolegy, profesora Vágnera, věděl, že občas… občas se to prostě stane. Občas se to nedá naplánovat.
Mužnost
Někdy je to příliš, to nutkání, které má určitě každý muž. Chtěl být připravený, ať už se stane cokoli. Nakonec přece jenom odnesl víno zpátky do jejich zrekonstruované rustikální kuchyně – může se jí zeptat, jestli by si chtěla dát sklenku. K literatuře se ta trocha alkoholu tak nějak hodí.