Existují mimozemské civilizace nebo ne? Odpovědi vědců se různí. Faktem je, že zkrátka nevíme. Pakliže by se však v dohledném vesmíru nacházely velmi pokročilé společnosti, určitě by potřebovaly ke svému životu a technologii velkou spoustu energie. Kde není energie, není civilizace. A energii by mohli čerpat z černých děr, tvrdí vědci z Tchaj-wanu. A to bychom mohli zachytit.
Černá díra v krabičce
Černá díra je název pro masivní vesmírný objekt, který pohlcuje veškerou hmotu kolem sebe. Díky tomu jsou také jedním z nejsilnějších a také nejstabilnějších zdrojů energie, které lze ve vesmíru nalézt. Jestliže by existovala velmi vyspělá civilizace, která by měla dostatečně odolné materiály, mohla by tuto energii uvěznit a využít ji pro svůj rozvoj a prosperitu. To je premisa vědců z Národní univerzity Tsing Hua na Tchaj-wanu.
Jedním z možných řešení technologického problému čerpání energie z černých děr je, podle předpovědi výzkumníků, koncept zvaný Dysonova koule či Dysonova sféra. Je to obří inženýrský projekt, jehož cílem je zapouzdřit celou hvězdu (v našem případě tedy černou díru) do umělého obalu, který je schopen zachytit veškerou energii, kterou objekt ze svého nitra vyzařuje.
Fyzikální zákony však překlenout nelze, a tak by i tak vyspělá technologie trpěla do určité míry energetickými ztrátami – které bychom byli schopni s pomocí teleskopů zachytit.
Ani ti nejlepší neohnou fyziku
Zapouzdření černé díry ale není snadný úkol. Vyžadovalo by to zvládnutí výroby velmi pokročilých materiálů, které by vydržely nápor energie bez ztráty vlastní integrity. I přesto by ale do určité míry trpěla energetickými ztrátami, které by ve formě tepla vyzařovala do okolního vesmíru.
Sama uzavřená černá díra by nikdy nebyla pro okolní svět odhalitelná. Díky tepelným ztrátám by se však i pro naše pozemské astronomy stala detekovatelnou zářící koulí. Teplo totiž není pro vědce nic jiného než další forma světla, konkrétně infračerveného spektra. A to jsme schopni i naší „nepokročilou“ pozorovací technikou zachytit i na velmi dlouhé vzdálenosti.
Znovu prozkoumat galaxii
Teoretická práce tchaj-wanských astronomů tak zakládá nový úkol pro pozorovatele vzdáleného vesmíru. Ačkoliv dosud neexistují žádné důkazy o existenci takové struktury, vyzývají vědci k opětovnému prozkoumání dat nashromážděných obřími teleskopy, jako je infračervený teleskop Sloan Digital Sky survey, které vidí asi do třetiny vzdálenosti přes celou Mléčnou dráhu, a ještě jednou zkontrolovat, zda nevychází teplo z míst, kde by nemělo co dělat. Byl by to zásadní a převratný objev.