Houby z rodu

Houby z rodu

Houby rodu Coprinus nejsou obecně doporučovány k jídlu pro množný obsah koprinu – látky, která se v lidském těle metabolizuje, způsobuje snášenlivost s alkoholem, je hnojník nasetý považován za jedlou houbu. Jestli vhodnou o tom už určitá knížka nehovoří. V Číně a v Japonsku se nedoporučuje připravovat houby rodu Coprinus jako pokrm, ale jsou využívány v hojném množství využívány v tradiční medicíně pro jejich schopnost brzdit růst, některých rakovinových nádorů.využití medicíny
Tuto houbu charakterizuje protáhlý vejčitý klobouk s bílými až nahnědlými šupinkami. Tím, jak plodnice stárne, klobouk od spodu černá a následně se roztéká. Původně bílé šupin časem zrůžoví, a nakonec zčernají a roztečou se. Proto se jí hlavně ty nejmladší houby. Je známá i pod názvem hnojník obecný naleznout ji můžeme na loukách, v parku, zahradě, travnatých krajích lesa, ale také n štěrkových cestách.
Houbu popsal v roce 1780 přírodovědec Otto Friedrich Muller jako Agartius Comatus, roku 1797 ji Christian Hendrik Persoon pojmenoval jako Coprinus Comatus. Stejně jako většina vitálních hub je dobrým zdrojem sacharidů, a taky polysacharidů i jednoduchých sacharidů. V coprynu jsou jednak polysacharidy, které se nevstřebávají, tj. hrubá vláknina, která slouží k výživě střevních bakterií, které se podílí na našem zdravotním stavu, a jednak jsou polysacharidy dobře vstřebatelné. Ty mají výrazné biologické účinky. Do této skupiny patří hlavně glukany. O vlivu glutanů na člověk a bylo ji zmíněno mnoho studií.houby v lese
Komplexní bílkovin coprinu jsou často enzymy, tj. taky látky, jejichž působením dochází k rozkladu či naopak syntéze jiných látek metabolismu, živin atd. Houba obsahuje také enzymy, které mají fibrinolytickou aktivitu, umí rozložit krevní zátku tombus. Dále pak enzymy, které blokují antigiosentin konvertující enzym, takže působí podobně jako léčebné látky ACE.